ČTECÍ SRPEN

Zdravím vás, moji čtenáři.

Letošní léto je u mě ve čtení nějaký „propadák“ a pěkná slabota. Nevím, zda je to tím, že nemám „ruku“ na knihy které bych „hltala“ anebo jestli jen mám nějaké špatné čtecí období? Každopádně jsem za srpen přečetla pouze dvě knihy📚 – stejně jako za červenec. Vůbec mě to netěší, ale co se dá dělat. Čtení není maraton. Tak se pojďme společně podívat na ty dva přečtené kousky.

1) Šílené výčitky – je román od australské spisovatelky Liane Moriarty, která je autorkou bestsellerových románů – Sedmilhářky a Manželovo tajemství. Pedantská účetní Erika a bohémská violoncellistka Clementine toho mají společného jen málo, ale přesto jsou prakticky odjakživa nejlepší kamarádky. Jenže zatímco bezdětná Erika by pro Clementine strčila ruku do ohně, nábožně lpí na každém slovu své kamarádky a s oblibou jí radí, jak vychovávat dcery, Clementine se do téhle role nechala kdysi vmanévrovat svou soucitnou matkou a po většinu času jí ta její otravná obdivovatelka pořádně leze na nervy. A pak je jednoho krásného, slunečného dne pozve obě i s jejich manžely, Samem a Oliverem, Eričin soused na grilování. Co se na nějaké obyčejné garden party mohlo přihodit tak strašného, že teď všichni litují, že pozvání přijali? A hlavně – čí je to vina? Autorčiny knihy se mi povětšinou líbily, ale tahle kniha se mi zase dost vlekla a špatně četla. Příběhem, a i stylem jakým byla napsaná se mi docela líbila, ale na druhou stranu mi přišla zbytečně zdlouhavá. Klidně bych ji o sto stránek zkrátila a dala tam jen to nejdůležitější z příběhu. I když to může být pro každého něco jiného. Na mě kniha bohužel jako celek působila rozvláčně a trochu zamotaně.

Hodnocení = 3★

2) Sítě – je román z pera české autorky Petry Dvořákové.
Tři příběhy o tom, jak nízké sebevědomí ovlivňuje náš život. Jste ohroženi jen do té míry, do jaké sami sobě nevěříte. Kde je nízké sebevědomí, stojí nablízku i manipulátor. A hledá, jak by vás využil ve svůj prospěch. Tři současné ženy, tři příběhy, které se zdaleka netýkají jen jich. Kristýna se svým malým synem konečně zakotví ve vztahu s charismatickým a movitým Jáchymem. Jediným jejich problémem je, že Kristýna si „trochu nevěří“. Začíná tedy navštěvovat psychoterapii, která ji však velmi rychle přivádí k dramatickému poznání i změně života. Karolína čeká čtvrté dítě a definitivně si přiznává, že opakuje nenáviděné chyby své matky. Touha vymanit se z vlivu nábožensky fanatického manžela, který striktně odmítá antikoncepci, ji přiměje oslovit starého kněze Ambrože. Dokáže ale vystoupit z bludného kruhu? Stačilo by mít jen o trochu větší prsa a život by byl mnohem lepší. Nadinu touhu po dokonalosti neumenšuje ani fakt, že jako zdravotní sestra se denně setkává s opravdovým utrpením a smrtí. Postupně se stává cynickou obchodnicí s důvěrou a před čtenářem se na pozadí příběhu rozkrývá i zákulisí kontroverzního obchodu s ukládáním pupečníkové krve. Není lhostejné, zda budete vně, nebo uvnitř sítí. Rybolov začíná! Popravdě mě kniha zaujala jenom na půl. Z prvního příběhu jsem byla unešená a pohlcená jím. Ten druhý – o Karolíně, ten mě vůbec neoslovil a u toho posledního jsem to měla tak půl na půl. Svým způsobem byla kniha čtivá, ale pro mě ne natolik, abych s ní trávila každou volnou chvíli. Od autorky to byla moje druhá kniha – první byla Vrány a z té jsem si doslova „sedla na zadek“, ale u téhle jsem stejný čtecí zážitek nemě

Hodnocení = 3★

Tentokrát mi nepřibyla žádná kniha.
A mé suma sumárum sčítá 49 knih k přečtení!

A jaké knihy jste v srpnu přečetli vy a znáte některou z mého dnešního výčtu?
Těším se na vaše komentáře.
Mějte se a čtěte,
Vaše ൬ermaidka