Zdravím vás, moji čtenáři.
Pokusila jsem se i v listopadu nezahálet a pokračovat v říjnovém čtecím tempu. Úplně se nezdařilo, ale zase to nebylo tak hrozný, jako během léta. Nakonec jsem za listopad přečetla tři knihy📚. Z nichž dvě byly opravdu výborné. Níže vám tu svoji trojici ukážu:
1) Zahrada – tento román napsala česká autorka Petra Dvořáková.
Jak žít, když člověk dostane do vínku danajský dar? Dlouho neobývaná stará vila se zanedbanou zahradou. A jedna velká životní prohra navrch. Pětatřicetiletý Jaroslav Havlát se vrací do domu svého dětství ve chvíli vážného životního zlomu. Po zpackané „církevní kariéře“ hodlá začít nový život, poprvé konečně sám za sebe. Snad také s trochou naděje, ale především s nákladem vyhoření, samoty, s pocitem odcizení vůči všem a všemu. Jedinou laskavou náručí se mu stává zanedbaná zahrada a práce v ní. V odloučení mezi stromy, keři a květinami se pokouší znovu najít sám sebe a dát životu ještě nějaký smysl. Postupně se seznamuje se sousedy a stále víc začíná svému zvláštnímu odcizení přicházet na kloub. A s tím se dostavují i tísnivé konflikty, protože poznání sebe sama je děsivější, než dřív mohl snad jen tušit. Kudy vede hranice mezi odmítnutím a přijetím nepřijatelného? Najde se aspoň někdo, kdo mu porozumí a podá ruku? Existuje z této temné noci cesta ven?
To bylo něco! Tolik různých vjemů po dočtení: Bylo to opět silné (i když pro mě byly Vrány daleko silnější a emočnější) a poutavé. A přitom Tak Jiné. Smutné a zvrácené. Živoucí a otřesné. Děsivé a ubíjející. Smekám před autorkou za tohle tabuizované téma – za jeho zpracování a za “čtenářovu (= mou) rozpolcenost…
Hodnocení = 4★
2) Vražda za trest – je šestým dílem detektivní série z pera německé autorky píšící pod pseudonymem Catherine Shepherd.
V omšelém skladišti kontejnerů policie nalezla tělo mladé ženy bez zjevných známek násilí. Až soudní lékařka Julia Schwarzová zjistila, že dívce někdo uřízl uši a přišil jí jiné. Je tedy někde další mrtvola? Brzy je objeveno tělo muže bez rukou. V jeho kuchyni pak policie najde krabičku s ušima mrtvé dívky. Je zřejmé, že mezi těmi dvěma musí být nějaká souvislost. Julia a Florian si uvědomí, že mají co do činění s inteligentním sériovým vrahem, který si každý krok předem přesně naplánuje. Julia se k němu dostane hodně blízko, jenže i to pachatel předvídal a připravil se.
Opět skvělé počtení. Tahle autorčina série se mi líbí čím dál tím víc. Přišla mi propracovaná a promyšlená. Myšlenka a téma „vražd za trest“ mi přišla skvěle uchopená a celkem i originální. Na knize mě baví i to, že se autorka nevěnuje pouze danému případu, ale i hlavním hrdinům a jejich soukromí. Celkově jde o nenáročnou detektivku, která se příjemně čte, má spád a nekomplikovaný děj.
Více z mého názoru si přečtete zde.
Hodnocení = 4★
3) Ztracená kapitola – je ženský román od britské autorky Caroline Bishop.
Anglie, současnost: Osmdesátiletá umělkyně Florence Carterová je se svým životem spokojená. Dny na sklonku života tráví tvorbou rafinovaných linorytů ve společnosti kocoura, psa a mladé sousedky Alice, tiché a úzkostné dívky. Když ovšem Flo zjistí, že její dávná ztracená přítelkyně vydala knihu o letech společně prožitých ve francouzském penzionátu, cítí povinnost odhalit roušku tajemství z minulosti a vydává se v doprovodu Alice a její matky do Francie. Po příjezdu do Lyonu se však hluboko zasutá pravda ukáže jako příliš těžké břemeno. Francie 1957: Florence a Lili se setkávají v poválečném Lyonu jako svěřenkyně přísně vedeného penzionátu pro dívky. Flo je ostýchavé děvče z Anglie, od něhož se očekává úspěšný vstup do společnosti a pak i výhodný sňatek. Lili je její pravý opak – suverénní Američanka se svobodnou duší, plná touhy po dobrodružství. Navzdory všemu se z dívek stanou nerozlučné kamarádky, jejichž vzájemná náklonnost slibuje přátelství na celý život, než je od sebe oddělí nečekaná zrada. Ztracená kapitola je palčivý,
S touhle knihou jsem to měla ze začátku dosti ošemetné. Nemohla jsem se do příběhu začíst. Přišel mi nezáživný a rozvláčný. Až za druhou polovinou knihy se moje vnímání knihy mnohem zlepšilo a četla se mi daleko lépe. Konečně jsem byla zvědavá, co přinesou další stránky. Ke konci příběhu mě už příběh „vábil“ a četl se hezky. Moc se mi líbil dojímavý konec, který mi napravil ten můj „rozpolcený“ začátek.
Více o knize si můžete přečíst zde.
Hodnocení = 3★
Během listopadu mi nepřibyla žádná kniha.
A mé suma sumárum sčítá 48 knih k přečtení!
Kolik knih jste přečetli za minulý měsíc vy? A četli jste některou z mnou zmíněných?
Pokud ano, jak se vám líbila?
Mějte se a čtěte,
Vaše ൬ermaidka
Kolik knih jste přečetli za minulý měsíc vy? A četli jste některou z mnou zmíněných?
Pokud ano, jak se vám líbila?
Mějte se a čtěte,
Vaše ൬ermaidka
Četla jsem Vraždu za trest, bylo to první setkání s autorkou. Zajímavá zápletka, trochu podle mne kulhalo provedení, ale určitě mám v plánu z této série ještě něco. Já v listopadu zdolala 5 knih, což je na mne docela dost (většinou to jsou tak 3 až 4)
Tak to je hezký počet. Já taky mývám tak 3-4 knihy, Osobně bych doporučila Vraždu s nápovědou – ta se mi hodně líbila, ale pokud bys ráda četla více z této série, pak bych začala tou první – Vražda na blatech.
Také jsem četla jen Vraždu za trest a mě sen moc líbila. Je to má oblíbená série. 🙂
Take mám tu sérii ráda, Terko. 🙂
Zahrada byla hodně dobrá kniha, bavila mě.
Souhlasím.