KNIŽNÍ BILANCE ROKU 2020
Dneska se společně ohlédneme za mým knižním rokem 2020 :-)
Jak už jsem od začátku roku několikrát na blogu i svém instagramovém profilu zmiňovala, celkem jsem v loňském roce přečetla ČTYŘIAČTYŘICET knih, a tím jsem splnila svou knižní/čtecí výzvu. Ale dalo mi to zabrat! 🙂
Dohromady jsem přečetla 12 804 stran (nejvíce stran měla kniha ze série o Harrym Potterovi – Relikvie smrti a nejméně povídková novela Malé pikantní vraždy).
Za loňský rok se u mně ve čtení nic abnormálního nedělo, jak můžete vidět níže z grafu.
V listopadu se mi dařilo nejlépe = přečetla jsem pět knih. Průměrem byly čtyři knihy na měsíc, a nejslabším měsícem byl leden, kdy jsem přečetla pouze dvě knihy.
Z celkových 44 přečtených knih jsem u sedmnácti z nich napsala „svůj názor“ = recenzi. Sama uznávám, že je to dost mizerná bilance, ani ne půlka. 🙁
Nyní se podíváme, kolik knih mi přibylo. Zkrátka jsem se rozhodně nedržela, protože mi během roku přibylo celkem 53 knih! 🙂
Což je víc, než dokážu „zatím“ přečíst. 😀 😀 😀
Tohle číslo si ještě lehce rozdělíme. Představuje totiž 19 knih, které mi přišly k recenzi, dalších osm jsou knihy, které jsem během roku dostala (knižní dárky) a pak tu mám čtveřici knih, kterou jsem vyhrála. 🙂
Ostatní jsou mnou koupené.
Na grafu můžeme vidět, že během července mi přibyla pouze jedna kniha. Naopak nejvíce knih mi přibylo za prosinec = osm kousků. 😉
Ale pozor! Knihy v elektronické podobě a audioknihy do statistiky přírůstků zahrnuty nejsou.
Přitom v číslu všech přečtených knih za rok 2020 e-knihy obsaženy jsou!
A jenom tak pro informaci, za loňský rok jsem si poslechla tři audioknihy. Jednalo se o tyto: Za zavřenými dveřmi; Chlapec v pruhovaném pyžamu a Zelená míle. U všech tří jsem se již s dějem setkala dříve v jiné formě (= z knih).
Během loňského roku jsem se účastnila čtenářské výzvy na Databázi knih, kterou jsem splnila na 100%. Pokud by vás zajímalo, jaké knihy jsem k zadaným tématům zvolila, tak odkaz je zde. 🙂
A teď asi očekáváte TOP DESÍTKU 😉
Tak to vás trochu zklamu, protože tu mám připravenou pouze TOP 7! Těchto sedm knih je zde napsáno tak, jak jsem si na ně vzpomněla. Nejde o žádné systematické pořadí.
Mráz pod kůží – Allie Reynolds
Proč ta?
Protože tento thriller nabitý neočekávanými zvraty si mě získal od prvních stránek. Měl náboj a odpich. A mě sedl na výbornou. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout a ani na minutu jsem se u ní nenudila. A ta mrazivá atmosféra, která z knihy na čtenáře „dýchala“, byla skoro až hmatatelná.
Pro ještě plnější zážitek, bych doporučila knihu číst v této době – kdy máme v ulicích sněhovou pokrývku.
Úzkosti a jejich lidé – Fredrik Backman
Proč ta?
Tahle kniha není v mé Topce jen z toho důvodu, že jde o knihu mého oblíbeného (severského) autora, ale proto, že dle mého názoru si to zaslouží. Opět to byla jeho brilantní kniha! Přesně jeho styl, na který je čtenář už zvyklý. Lehce smutný, ale jinak celkem veselý a humorný příběh. Přestože příběh působil trochu „střeleně“, tak měl i svou „hloubku“. A jak to už u Backmana bývá, některé pasáže vedly k zamyšlení a byly plné moudrosti.
Hana – Alena Mornštajnová
Proč ta?
To je jednoduché. Tato krásná, ale zároveň smutná kniha mě „přikovala“ ke křeslu a já četla a četla a četla… Příběh, ve kterém se snoubí tři dějové linky dvou hlavních postav, mě velmi zasáhl. A to, jak autorka propojila děj bylo tak skvělé až mi tím vyrazila dech. Na knihu jsem ještě dlouho po dočtení vzpomínala. Byla opravdu čtivá a emočně nenechala čtenáře klidným.
Láska ve světe lichých ponožek – Marie Vareille
Proč ta?
Protože to byla jedna velká nevšední LoveStory! Kniha, která mě rozesmála i rozplakala zároveň. Romance, ve které se snoubila láska s nevyřčeným a bolavým tajemstvím. O to poutavější byl můj konečný dojem, když ke konci knihy se romance díky nečekanému zvratu stočila ke knize s prvky psychologického románu. Bylo to poutavé a dech beroucí.
Med v hlavě, marmeláda v srdci – Hilly Martinek
Proč ta?
Dojemná a přitom veselá kniha. Zdá se, že mě tyhle protichůdný kombinace ve čtení fakt baví. Tato kniha pojednává o Alzheimerově chorobě, a přesto se četla lehce. Byla příjemná a poutává. S velkou dávkou lásky. Tou nefalšovanou – dětskou (mezi vnučkou a nemocným dědečkem). Bylo to tak kouzelné, ale i smutné čtení, u kterého jsem nejednou dostala chuť na marmeládu i na ten „lepkavý“ med.
Kanibal z Nine Elms – Robert Bryndza
Proč ta?
Fanoušci autora zřejmě pochopí, proč Bryndzova kniha dostala do mé Topky. O to více, když vám prozradím, že šlo o mé první setkání s autorem. První případ Kate Marshallové mě chytil od první stránek, autorův styl mě bavil a po celou dobu čtení, jsem byla napnutá, co dalšího stránky přinesou.
S očekáváním a chutí jsem se letos pustila i do druhého dílu série o Kate.
Vrány – Petra Dvořáková
Proč ta?
Protože je to jedna z knih, které mne osobně hodně zasáhly. Ještě dlouhý čas po dočtení ve mně rezonovala. Ačkoliv na počet stránek šlo o tenkou knihu, tak emočně byla tato kniha dost silná. Alespoň pro některé. Možná rozdíl v názorech na tuto knihu by mohl být i tím, kdo si co v dětství prožil, či jak nyní vychovává své děti. Já osobně se domnívám, že tato kniha vede k zamyšlení, a že nese jistá poselství.
Na závěr tu ještě zmíním tři knihy, které mne v uplynulém roce nejvíce zklamaly. Jsou to knihy, od kterých jsem měla velká očekávání a ta se nenaplnila.
- Žena s červeným zápisníkem – krátká kniha, s překrásnou obálkou, ze které dýchá romantická láska, ale uvnitř jsem našla jen fádní příběh.
- Román z pokoje 128 – opět obálka trochu šálila. Moc romantiky se v této knize nekonalo.
- Mělas to vědět – očekávala jsem rodinný thriller, a on to byl společenský, psychologický román. Nebyl nijak špatný, ale ze začátku byl hodně plytký a nic neříkající a také mě na knize odrazovaly dlouhé popisy a úvahy hlavní hrdinky.
Nakonec bych ráda ještě zmínila tři knihy jako mé “malé” doporučení, které se sice nedostaly do mé Topky, ale myslím, že by se některým z vás mohly líbit. Jsou jimi: Jeden z nás, Tatér z Osvětimi a Cilčina cesta.
To je k mému ohlédnutí za rokem 2020 VŠE!
Nyní už jen všechno dobré a plno krásných knih v roce 2021!
Mějte se a čtěte,
Vaše ൬ermaidka
Krásně zpracované shrnutí roku. 🙂 V nejlepších knihách se i u mě objevuje Láska ve světě lichých ponožek. To byla opravdu výborná kniha.
Moc děkuji, jsem ráda, že se článek líbí. Dala jsem si sním trošku práce, tak to potěší 🙂
Tak to se těším na tvé shrnutí roku a jsem zvědavá jaké další knihy kromě „Lichých ponožek“ se dostalo do tvého výběru. 🙂