ČTECÍ DUBEN

Zdravím vás, moji čtenáři.

Květen se nám pomalu, ale jistě chýlí ke konci, a tak je nejvyšší čas si v dnešním článku shrnutou měsíc minulý – tedy duben. Jak jste si v dubnu knižně vedli? Já jsem opět přečetla jen tři knihy📚. Původní čtecí plán byl přečíst alespoň čtyři knihy, a to dokonce s tím, že všechny čtyři budou obsahovat v názvu slovo “štěstí”🍀. Ale nakonec se mi to bohužel nepovedlo. Na druhou stranu, ty tři byly celkem pěkné kousky. Pojďme se na ně společně podívat.

1) Kapka štěstí v ranní kávě – je románem pro ženy, který vypráví příběh o vášnivé učitelce tance, která žije v Paříži. Hortense veškerý svůj čas tráví v tanečním studiu a také v malém podkrovním bytě, kde prožívá velmi intenzivní románek s ženatým mužem. Domnívá se, že je šťastná, až do chvíle, kdy jí osud přichystá klopýtnutí. Hortense je donucena zastavit své zběsilé pracovní tempo a najednou vidí svůj život v jiném světle.
Tato kniha je mou již sedmou knihou, kterou jsem od mé oblíbené francouzské autorky Agnès Martin-Lugand četla, a musím říct, že ani tentokrát mě nijak nezklamala. A domnívám se, že nezklame ani ty, co mají autorčin styl rádi. Přestože autorka na můj vkus píše docela dlouhé kapitoly, tak mi to vynahrazuje čtivost a propracovanost jejich příběhů. A příběh o Hortense byl milý s emočním nádechem a četl se velmi lehce. Hortense mi byla sympatická, i když se našly úseky, kdy jsem nad ní kroutila hlavou. Celkově to byla líbivá kniha, ale mezi mé nejoblíbenější, od autorky, patřit nebude.

Hodnocení = 3+★

2) Štěstí mi unika mezi prsty – je již osmou knihou v pořadí od mé oblíbené francouzské autorky Agnès Martin-Lugand, kterou čtu. Iris od dětství milovala módu a šití. Nakreslit vlastní model a vdechnout mu jehlou a nití život, to byla její představa štěstí. Rodiče však v jejích ambicích viděli jen rozmar a Iris nakonec rezignovala. Dnes je jí třicet, má nudnou práci v bance a dusí se v prostředí provinčního města. Když ji opustí manžel, zdá se, že se jí zhroutil svět. Ale ona se vzepře osudu a vydá se do Paříže, aby si splnila svůj dětský sen. 
I když mám knihy této autorky ráda, tak bohužel tato kniha byla pro mě slabší, přestože se četla příjemně a docela odsýpala. Tentokrát mi nesedly postavy a ani děj, který se odehrával kolem šití. Všechny postavy mi byly celkem nesympatické. A mimo to mi vůbec nesedl konec, přišel mi na autorku nezvykle překombinovaný a dramatický. Bohužel, ale tahle kniha se, dle mého soudu, autorce moc nepovedla.

Hodnocení = 3★

3) Štěstí voní jako chleba – je již třetí knihou mladé německé autorky Pauline Maiové. Potřebuje láska dovolenou? Podle Mily ano. Celé týdny byla zamilovaná do Thea a on v ní vzbuzoval naděje. Pak ale zjistila, že je zasnoubený! Ke všemu zavřou hotel, ve kterém pracovala, a to jí donutí k rozhodnutí, odjet. Nabídka hlídat dům ve Skotsku přišla právě včas, a tak se Mila ocitla úplně sama v malé ospalé vesnici. Její romantické představy rychle začaly brát za své – nikdo s ní ani slůvko nepromluvil, počasí bylo nevyzpytatelné, a navíc široko daleko neprodávali pořádný chleba. To nemohla nechat jen tak! Mila totiž vyrostla v otcově pekárně, a tak se hned pustí do pečení. Z oken domu se linula taková vůně, že překonala odpor místních k cizince. Mila začne směňovat chléb za marmeládu, teplou šálu, jídlo v hospodě či jablka ze zahrádky. A když se v domě, který hlídá objeví pohledný syn majitelů Finley, propadne kouzlu Skotska definitivně.
Zní to jako krásná romance, a také byla. Navíc se krásně četla. Opravdu velmi příjemná oddechovka, která voní létem, a navíc i chlebem, na který se mi sbíhala při čtení chuť (a to vůbec chlebová nejsem). Také je plná skotské přírody, milých, ale i nedůvěřivých vesničanů, přátelství a lásky. Prostě „letní“ romantika, jak má být. 
Více o knize si můžete přečíst zde.

Hodnocení = 4★

Za duben jsem přečetla 1108 stránek.

Dokonce mi přibyly dvě knihy do mé „skromné“ knihovny:
Ztracená dívka z Berlína,
Když panda tančí.

A mé suma sumárum sčítá 48 knih k přečtení!

Četli jste některou knihu z výše zmíněných? A kolik knih jste za duben stihli přečíst vy?
Mějte se a čtěte,
Vaše ൬ermaidka

2 Replies to “ČTECÍ DUBEN”

  1. Štěstí voní jako chleba jsem četla pomerně nedávno a byla jsem nadšená. Za mě o něco lepší než Levandule… 🙂

    1. Souhlasím, mě se „Chleba“ zatím líbil ze všech tří autorčiných knih nejvíc. 🙂

Napsat komentář