ČTECÍ LISTOPAD

Zdravím vás, moji čtenáři.

Už máme půlku prosince a já teprve nyní přináším své listopadové čtecí shrnutí. 😉 Můj čtecí listopad nebyl vůbec podle mých původních představ. Přečetla jsem pouze tři knihy📚, a plán byl nejlépe pět. Ale pořád lepší tři než žádná, že jo? 😊 Ale na druhou stranu je pravda, že až na jednu z nich jsem měla výběr na knihy velmi dobrý. Ale vás jistě zajímá, jaké tituly jsem za listopad přečetla. Tak se pojďme společně na tu trojici podívat: 

1) Listopád – je dystopický román z pera české autorky Aleny Mornštajnové. Ptali jste se někdy sami sebe, jaký by byl váš život, kdyby v listopadu 1989 dopadlo všechno jinak? Jaké by byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého? Nový román Aleny Mornštajnové je dramatickým příběhem obyčejné rodiny, kterou velké dějiny jedné listopadové noci rozdělí a postaví proti sobě.
Mé druhé setkání s autorkou. První jsem četla knihu Hana, která byla naprosto skvělá. U téhle knihy je to jiné. Netvrdím, že to nebyla výborná kniha, jen osobně nevím, jak ji mám hodnotit.
Totalitní režim znám jen z vyprávění, osobně jsem ho nezažila. Lépe řečeno, byla jsem tak malá, že si ho nepamatuji. Těžko mohu knihu „soudit“ nebo „obdivovat“. 
Ale nějaký dojem ve mně rozhodně zanechala. Po dočtení jsem měla tísnivý pocit, bylo to dosti znepokojující a depresivní čtení. Ale současně i zajímavé. Autorka knihu napsala velmi čtivě, přestože se mi čtení celkem vleklo. Přisuzuji to podzimnímu období a tomu, o čem kniha pojednává. Příběh zněl celkem věrohodně, a i když víte, že je smyšlený, tak si při čtení říkáte, že takhle „hrozné“ by to snad nebylo. Ale mohlo by, co my víme?
Jak už jsem psala výše, opravdu se jedná o znepokojující a velmi silné čtení.
Více o knize si můžete přečíst v mém článku zde.

Hodnocení = 4★

2) Spánek – „Je to už sedmnáct dní, co nemůžu spát,“ tak začíná povídka Harukiho Murakamiho, jejíž protagonistkou je zdánlivě obyčejná žena v domácnosti. Vlivem různých nečekaných okolností připomíná její noční život výlet do mimosmyslového prostoru. Ve světě, který je naprosto odlišný od našeho, prozkoumává svou rodinu, sama sebe, i význam života a smrti. Ilustrační doprovod ke knize vytvořila známá německá grafička Kat Menschik.
Tak tohle mě vůbec neoslovilo, za mě škoda času. Vůbec to nebyl můj „knižní šálek kávy“. Knihy tohoto autora asi nebudou nic pro mě. Knihu jsem četla především kvůli čtenářské výzvě – takže mám sice o jednu mini knihu přečtenou navíc, ale bohužel mě teda nic nedala. A ten divný a neúplný konec mě ještě o to víc utvrdil v mé nelibosti. No co, každému sedne něco jiného… 

Hodnocení = 2★

3) Dlouhý let domů – je napínavá romance z druhé světové války inspirovaná skutečnými událostmi, kterou napsal americký autor Alan Hlad. Je září 1940. Německé bomby dopadají na Británii a strach z blížící se invaze roste. Nepřátelské letouny křižují nebe nad Eppingem, kde Susan a její dědeček Bertie trénují poštovní holuby a připravují je na důležitý úkol.
Mladý americký pilot Ollie Evans se vydává do Británie s úmyslem nabídnout pomoc Královskému letectvu. Shodou náhod se dostává do Eppingu právě v okamžiku, kdy zasvěcení vojáci spolu se Susan a Bertiem spouští tajnou operaci s krycím názvem Columba. Jejím cílem je vysadit v okupované Francii stovky poštovních holubů a využít je k předávání šifrovaných informací o pohybech německých vojsk. V den, kdy Ollie na misi odlétá, je oběma mladým lidem jasné, že mezi nimi vzniká víc než jen přátelství. Když je Ollieho letadlo za nepřátelskou linií sestřeleno, šance na to, že se znovu setkají klesne na nulu. Nečekaným pojítkem se však stane Susanina milovaná holubice jménem Vévodkyně. Její neuvěřitelná houževnatost a oddanost se promění v naději, že nic nemusí být ztraceno.
Autor napsal krásný a poutavý příběh, který se četl s lehkostí. Bylo to dojímavé a zároveň zajímavé čtení z období druhé světové války, do kterého jsem se začetla prakticky od prvních stránek. Děj mě strhnul tak, že jsem knihu nechtěla ani odkládat. Četla se opravdu lehce a svižně. Vůbec by mě nenapadlo, že zrovna já přečtu 340stránkovou knihu za dva dny. Ale stalo se. Až tak mě osud Ollieho, Susan a poštovních holubů z operace Columba uchvátil. O této akci a o tom, jakou roli hráli poštovní holubi během války, jsem četla poprvé a přišlo mi to velmi zajímavé. Zase jsem si rozšířila obzory. Autor se nechal těmito událostmi inspirovat a zasadil do nich fiktivní příběh o Susan a Olliverovi. Za mě to bylo velmi povedené romantické čtení.
Celý článek o knize je k přečtení zde.

Hodnocení = 5★

Mé suma sumárum sčítá 49 knih k přečtení!

A jak jste si vedli v listopadu vy? Četli jste něco zajímavého? A zaujala vás některá z mnou čtených knih?
Těším se na vaše komentáře.

Měje se a čtěte,
Vaše ൬ermaidka