Zdravím své čtenáře
i náhodné kolemjdoucí na mém knižním blogu
Vítejte v mém malém čtenářském koutku, kde najdete články o knihách, které jsem přečetla, včetně těch, do kterých se teprve chystám začíst.📚
Mým jménem v rodném listě je Monika – mám své jméno ráda, přesto se zhruba od roku 2010 pohybuji po různých internetových diskuzních serverech a jiných sociálních sítí jako Mermaida. Jedná se o zkomoleninu anglického slova „mermaid“ – mořská panna (používám raději slovo víla), které jsem si počeštila do ženského rodu. Tato má přezdívka vznikla za účelem jistého diskuzního serveru, a díky pár přátelům, které odtamtud mám (nejen ve virtuálním, ale i v reálném světe) mi tak nějak už zůstala a někteří z nich mi jinak než „Mermajdko“ nebo Mermy neřeknou…
Něco málo k minulosti:
Když nebudu počítat čtení ve škole a domácí procvičování plus nějaké ty čtenářské deníky kolem čtvrté třídy, tak jsem začala sama od sebe více číst až někdy na přelomu prvního a druhého stupně základní školy, kdy jsem objevila v místě bydliště knihovnu a začala jsem ji pravidelně navštěvovat.
Moje čtenářské začátky byly spojené s dobrodružnými knihami typu Správná pětka či Tajná sedma od Enid Blytonové – až na pár dílů jsem přečetla všechny, které v té době vyšly či vycházely. Když mi došly díly Správné pětky, pokračovala jsem Tajnou sedmou, či knihami o Artemisu Fowlovi (autor Eoin Colfer). Posléze jsem začala prokládat dobrodružné knihy knihami pro dívky. Mimo jiné jsem hltala dívčí romány od Lenky Lanczové.
A pak se mi dostaly do rukou první tři díly fenomenální série o Harrym Potterovi – dodnes si pamatuji, jak jsem tyto první tři díly (možná jen dva?) dostala k narozeninám a udiveně jsem na ně koukala, co mi to mamka dala?😱 Slavila jsem tuším čtrnácté narozeniny… Od té doby jsem pak čekala s napětím (ostatně jako jiní fanoušci), až vyjdou další a další díly. Posledního sedmého dílu této série o Harrym Potterovi s názvem Relikvie smrti jsem se dočkala v mých jednadvaceti (vyšel totiž v lednu/2008 a já odmítla čekat do narozenin – tedy do června).
Myslím, že právě od té doby jsem vášnivou čtenářkou. :))
Sice nepřečtu ročně stovky knih a čtu celkem pomalu, přesto mě čtení baví. Čtení není jen o rychlosti a pocitu, že musíte přečíst stohy knih. Většinou čtu proto, abych si ukrátila čas při cestování – MHD či vlak. Přestože čtu ráda, tak pravdou zůstává, že se málokdy „dokopu“ ke čtení doma. 🙁
Něco k přítomnosti:
Za poslední roky jsem se obohatila i co se týče žánrů. Dříve jsem četla jak už zmíněné fantasy nebo dívčí/ženské romány, a pak časem i společenské romány. Teď čtu například i thrillery, detektivky, a občas zabrousím i zpátky do young adult literatury. Poslední dobou ráda vyhledávám také literaturu z období druhé světové války, především knihy podle skutečných událostí a výpovědi přeživších.
Za toto rozšíření obzorů ve čtených žánrech mohu poděkovat těm, které jsem od počátku psaní svého blogu (na bloggeru/blogpostu) sledovala a nadále sledovat budu.
Blogové začátky:
Ke knižnímu blogu mě přivedla kamarádka. Psalo se léto roku 2016, a já jsem tenkrát pořád mluvila o právě dočtené knize „Bez šance“ (autor Neal Shusterman – ano, ten co napsal Smrtku, Nimbus a Sucho), a kamarádka Markéta mi vnukla myšlenku: „… tak když ráda čteš a ráda se podělíš o své dojmy, tak zkus blog.“
Na konci srpna téhož roku za její pomoci vznikl můj blog, který se tehdy jmenoval Mermaidin čtecí koutek U Dvou kočiček. Krkolomné, že? Zhruba za rok už to byl jen Mermaidin čtecí koutek – jasné o čem bude. I když jednu dobu jsem uvažovala nad názvem Knihy u Mermaidky – co myslíte? 😉
Po čtyřech letech blogování (a asi roku přemýšlení a úvah o tom) jsem utekla z bloggeru sem – na WordPress a hlavně na vlastní doménu.
Pro tuto chvíli je to o mně vše…
Vítejte na mém novém blogu Knihy u Mermaidky!
Vaše ൬ermaidka