ROČNÍ OHLÉDNUTÍ_2022

KNIŽNÍ BILANCE ROKU 2022

Dneska se společně ohlédneme za mým knižním rokem 2022 :-)

Jak už jste od začátku roku mohli zaznamenat, jak tady na blogu, tak i na mém instagramovém účtu, za loňský rok jsem celkem přečetla dvaačtyřicet knih. Sice mým cílem bylo přečíst pětačtyřicet knih, ale nezadařilo se a čtení není závod. 🙂 Celkový počet přečtených stran byl 12 288 (nejvíce stran měla kniha „Kdyby to bylo tak snadné, dělal by to každý“ a nejméně kniha „Spánek“).

Jak je vidět níže z grafu, nejvíce knih jsem přečetla během března a prosince = pět knih. A můj průměr byl 3 knihy za měsíc, pod který jsem neklesla. I když bylo dvakrát na mále.

Z celkových 42 přečtených knih jsem u 14 z nich naspala „svůj názor„ = recenzi na blog. Což není moc dobré, ale o všech jsem se krátce zmínila na instagramu.

Nyní se podíváme, kolik knih mi za loňský rok přibylo. 

Tentokrát jsem se držela „zkrátka“ a celkový počet knižních přírůstků nenavýšil ten z loňska. A kolik to teda je? Celkem mi přibylo 31 knih! 🙂 Tohle číslo si ještě rozdělíme. Představuje totiž 8 knih, které jsem obdržela k recenzi, další čtyři knihy byly mé knižní výhry. Nakonec pak jedna z nich je knižním dárkem.

Na grafu můžeme vidět, že nejvíce knih mi přibylo během března, a to šest kousků. Naopak za leden a září mi nepřibyla žádná kniha.

Jen bych ráda upozornila, že v této statistice nejsou zahrnuty pořízené knihy v elektronické podobě.

Přitom v součtu všech přečtených knih za rok 2022 e-knihy obsaženy jsou. Jenom tak pro informaci, za loňský rok jsem přečetla pět e-knih. Za to audioknihu jsem si tentokrát neposlechla žádnou. Alespoň myslím – nikam jsem si ji nepoznamenala, tak to asi tak bude. :-O

Na závěr tu mám svých TOP 7!

Těchto sedm knih je zde sepsáno, tak jak jsem si na ně vzpomněla. Nejde o žádné systematické pořadí.

Rudý vlk – Rachel Vincentová

Proč ta?
Protože tenhle retelling na Červenou Karkulku si mě získal od prvních stránek a dostal se mi během čtení pod kůži. Vzpomínám si, že jsem se téhle YA fantasy docela bála, ale úplně zbytečně. Četla se mi skvěle a já hltala stránku za stránkou. Líbila se mi propracovanost knihy a tajemný děj. Bylo to zase jednou pro mě něco úplně nového.

Terapie – B. A. Paris

Proč ta??
B. A. Paris patří mezi mé oblíbené autorky, takže mě ani nepřekvapilo, že mě kniha Terapie dostala a pohltila. Autorka opět vsadila na žánr jí blízký – psychologický thriller. Během čtení této knihy jsem spolu s hlavní hrdinkou podezřívala snad všechny obyvatele Kruhu, což je místo, kde se děj odehrával. Uzavřené domovní společenství – kde zná každý každého. Nebo si to alespoň myslí. Pamatuji si, že rozuzlení bylo pro mne nečekané a dech beroucí.

Na co Alice zapomněla – Liane Moriarty

Proč ta?
Ani tato autorka nezklamala. Sice tato kniha nepřekonala můj oblíbený titul Sedmilhářky, ale i tak to byla opět velmi povedená kniha se zajímavým a pro mě i originálním námětem. Ztráta paměti hlavní hrdinky a to rovnou celého desetiletí. Bylo zajímavé sledovat, jak se člověk v životě mění a vyvíjí. Kniha byla čtivá a měla příjemný spád s lehkou dávkou napětí a otázkou jak to s hlavní hrdinkou dopadne, a zda se ji paměť vrátí. A přestože mi konec přišel trošku kýčovitý, tak mě kniha velmi oslovila.

Odbočka v lesích – Kateřina Karolová

Proč ta??
Tato kniha mě chytla hned u prologu tak, že pokud by to bylo možné, tak bych ji snad vůbec neodložila. Četla se mi vážně skvěle. Byla svižná, a přestože se nejedná o žánr, který bych vyhledávala, tak mě překvapivě bavila. Získala si mě právě tím, že to bylo pro mě něco úplně jiného. A hodně se mi na knize líbilo, že byla z českého prostředí, odehrává se totiž v Beskydech. Také je to jediná kniha z české tvorby, která se dostala do mé „top bilance“.

Dlouhý let domů – Alan Hlad

Proč ta??
Protože tohle bylo za mě velmi povedené. Dojímavý, poutavý a zároveň zajímavý příběh z období druhé světové války, do kterého jsem se začetla prakticky od prvních stránek. Děj mě strhnul tak, že jsem knihu nechtěla ani odkládat. Četla se opravdu lehce a svižně. Vůbec by mě nenapadlo, že zrovna já přečtu 340 stránkovou knihu za dva dny. Ale stalo se. Až tak mě operace Columba uchvátila. Ale nejen ona, ale i fiktivní příběh, který autor napsal a vsadil do faktů skutečných událostí.

Dívka č. 37 – Christian Gálvet

Proč ta??
Opět kniha, která mně učarovala od prvních stránek. Prolínala se zde současnost a minulost, a právě minulost byla zasazena do období 2. světové války ve Florencii. Na emoce to nebylo lehké čtení, ale překvapila mě čtivost knihy a její spád. Díky tomu jsem tento neobyčejný příběh přečetla za necelé čtyři dny. Příběh je částečně založen na skutečných událostech, které neodmyslitelně k 2. světové válce patří. Ale nejen na nich. Hodně se mi na knize líbila její rozmanitost a propojení do umění.

Štěstí na dně silné kávy – Agnès Martin-Lugand

Proč ta??
Od této francouzské autorky jsem vloni v létě přečetla hnedle tři knihy. Ale tato mi sedla ze všech nejvíc. Bylo to poutavě napsané, mělo to příjemný spád a četlo se to prostě parádně. Krásný, dojemný, romantický děj, Hořkosladký. Autorka zde vsadila hodně na čtenářovi emoce, což né úplně každému může sedět. I mě se občas stalo, že jsem měla pocit, že je to místy překombinované. Ale jak jsem již zmínila, mě kniha opravdu sedla do rozpoložení a byla jsem z ní naprosto nadšená.

Na závěr tu ještě zmíním tři knihy, které mne v uplynulém roce nejvíce zklamaly. Jsou to knihy, od kterých jsem měla velká očekávání a ta se nenaplnila. Nejedná se pouze o knihy, kterým jsem dala nízké hodnocení.

• 15 roků lásky  – ne že by se mi ostatní knihy od Patrika Hartla dostaly do „topky“, ale tahle kniha mě natolik neoslovila. Přišla mi překombinovaná a taková „umělá“.
• Světla jihu – tohle nebyl můj „knižní šálek“, přestože jsem od této německé autorky už tři knihy četla, tak tohle bylo pro mě „úplně vedle.“ Velmi rozvláčné a hodně zvláštní námět. Nesedlo mi to.
• Tvůrci náhody – je zrovna výjimka. Této knize jsem dala velmi nízké hodnocení a to konkrétně 2+✭. Čekala jsem nevšední příběh o náhodách. Sice jsme nevšední příběh dostala, ale úplně v jiném slova smyslu. Čtení mě moc nebavilo a musela jsem se do něho nutit.

Nakonec bych ráda ještě zmínila pět knih jako mé “malé” doporučení, které se sice nedostaly do mé , ale myslím, že by se některým z vás mohly líbit. Jsou jimi: Listopád; Plameňák; Houpačky a Kámen, nůžky, papír.

To je k mému ohlédnutí za rokem 2022 VŠE! 
Nyní už jen všechno dobré a plno krásných knih v roce 2023!

Mějte se a čtěte,
Vaše ൬ermaidka