Zdravím vás, moji čtenáři.
Pojďme se společně ohlídnout zpět a já vám představím tři knihy, které jsem za uplynulý měsíc přečetla.
1) Lalečka – je skutečným příběhem malého židovského děvčátka, které se narodilo za války a přežilo jen díky dvěma statečným ženám, které ho po celou dobu války ukrývaly.
V židovském ghettu v roce 1941 se narodila Ráchel, které její rodiče neřekli jinak než Lalečka. Když byl Lalečce necelý rok, nacisté začali ghetto postupně likvidovat a s ním i židovkou komunitu, proto se maminka holčičky rozhodne ji zachránit za každou cenu. Podaří se ji i s holčičkou propašovat za hranice ghetta, kde malou předá svým dvěma kamarádkám z dětství – Ireně a Sofii. Obě se po dobu války o Lalečku starají, jako by byla jejich vlastní, i přes velké riziko, které hrozí všem Polákům, kteří by jakkoliv napomáhali Židům nebo je dokonce ukrývali.
Tuto neobyčejnou knihu napsala izraelská autorka Amira Keiderová. Kniha byla čtivá a jiná než knihy z této doby.
Hodnocení = 4★
2) Vlak pro děti – pojednává o období po druhé světové válce v Itálii. Píše se rok 1946 a jih Itálie je zbídačený a na pokraji hladomoru. Mladé komunistky zorganizují akci pro některé děti z nejchudších rodin, které jsou poslány vlakem na sever, kde se o ně postarají místní rodiny. Příběh sledujeme z retrospektivy, kdy vypravěčem je malý osmiletý chlapec jménem Amerigo. Ten nám vypráví o svém dětství na jihu Itálie i o cestě vlakem na sever do nové rodiny, a to, jak ho tato rodina přijme. Vypráví také o svém návratu zpět na jih za svou matkou, a o tom, jak návraty mohou být těžké.
Autorka Viola Ardone napsala výjimečnou knihu o těžkých poválečných časech očima dítěte. A o těžkých rozhodnutí rodičů, kteří poslali své děti na sever za nadějí. Kniha se četla lehce. Byla zajímavá a působivá, která čtenáře chytí za srdce. Hodně mě překvapila poslední třetina knihy.
Hodnocení = 4★
3) Najdi Rebeccu – tuto knihu napsal spisovatel Eoin Dempsey jako svou prvotinu, ačkoliv u nás od něho vyšla jako první kniha Růže bíla, černý les (kterou jsem četla v létě 2020). Tato kniha mapuje příběh Christophera a Rebecci, kteří se znají od svých šesti let. Přátelství přeroste v lásku, ale když vypukne druhá světová válka, tak nacisté obsadí ostrov Jersey, kde oba žijí. Rebecca, coby Židovka je transportována do Evropy v rámci „konečného řešení“. Christopher se rozhodne dobrovolně vstoupit do SS, aby měl šanci najít Rebeccu.
Tento příběh se mi líbil o něco méně, než tomu bylo u knihy Růže bílá, černý les. Sice byla čtivá, ale nebyla tolik strhující a nevtáhla mě tolik do děje. Kniha mi přišla námětem pozoruhodná, ale zpracování lehce pokulhávalo. Nutno ale říci, že nelituji, že jsem knihu četla, ba naopak.
Hodnocení = 3+★
Do knihovny mi tentokrát přibyly čtyři knihy, a to konkrétně tyto:
Ticho mezi námi,
Houpačky,
My z ulice,
Brzy.
Mé suma sumárum sčítá 60 knih k přečtení!
To je za únor již vše. A teď se vraťme do března – přeji vám pěkné čtení.
Vaše ൬ermaidka
Ani jednu z knih jsem nečetla. Přeji pěkné čtení v příštích měsících 🙂
Děkuji za komentář a také přeji pěkné čtení 🙂
Lalečka se mi moc líbila 🙂 ostatní jsem nečetla, ale Vlak pro děti mám v práci, tak snad se k ní dostanu.
Vlak pro děti doporučuji – je to jiné, než jsem čekala, nevšední, ale čtivé.
Koukám, že jsi měla únor na vlně knih z válečného odbobí. 🙂 Nejvíc mě láká Najdi Rebeccu.
Dobrej postřeh :)) Ale bylo to dost neplánované – prostě to tak vyšlo… 😉