ČTECÍ ČERVENEC

Zdravím vás, moji čtenáři.

Můj čtecí červenec byl dosti slabý. Na to, že v létě většinou více čtu, protože je více volna, možnost sezení v parku nebo válení se u vody či je nějaká ta dovolená, tak mi tentokrát červenec vůbec nehrál do čtecí noty. Mohla bych se tu obhajovat, že jsem se na přelomu července a srpna stěhovala a že díky tomu jsem byla v červenci v „balícím“ procesu a stresu. Ale asi by to z části byly jen výmluvy. Prostě nebyla moc chuť číst. Škoda. Takže jsem nakonec přečetla pouze dvě knihy📚.

1) Ztracená dívka z Berlína – je kniha ze série „Dcery z New Yorku“ od britské autorky Elly Carey.
1946, Berlín. Válečná zpravodajka Kate Manciniová je v Německu a přináší reportáže o následcích ničivé války. V Rusy ovládaném sektoru Berlína však Kate jednoho ledového zimního dne poruší všechna pravidla a zachrání Miu Steinovou, osiřelou holčičku, které najde nový domov a slíbí jí, že zůstanou v kontaktu. Po návratu do Ameriky Kate poznává krutou realitu nových pořádků. Rick dělá, co může, aby ji podpořil, a jejich přátelství se prohlubuje v něco víc. Pak je ale dostihne tragédie: Rick je falešně označen za stoupence komunismu. Je zatčen, zařazen na seznam nežádoucích osob a hrozí mu vězení. Kate se musí vrátit se do Německa a vyhledat Miu. S Rickem kdysi osiřelou dívku zachránili – teď může zachránit ona je.
Kniha se mi líbila svým příběh a poválečným dějem. Mladá reportérka zachrání v roce 1946 na Sovětském území Berlína opuštěnou dívku spolu se svým kolegou Rickem a najdou ji náhradní rodinu u Rickových německých přátel. Poté sledujeme Katin život v Americe, kde se snaží prosadit jako novinářka a zpravodajka v době, kdy tuto pozici vykonávali především muži. V závěru knihy, je Katin kolega Rick označen za stoupence komunismu. Jediná Mia (zachráněná berlínská dívka) jej může z tohoto falešného obvinění očistit svou výpovědí. Příběhem to byla příjemná a dojímavá kniha, ale dlouho mi trvalo se začíst (což mám poslední dobou teď u všech knih), takže to neberte jako znak, že by se kniha špatně četla. Naopak, když jsem se konečně začetla, tak se četla lehce a děj mi rychle plynul. Osobně jsem se párkrát přistihla, že mě některé „zpravodajské“ a „reportérské“ pasáže trošičku nudily. Ale to je také jen o mém osobním pocitu. Ale přiznám se, že mi při čtení ukápla i nějaká ta slza, protože si příběh pohraje i s emocemi. Hlavní postavy mi byly sympatické a já jim přála, aby vše dobře dopadlo. Zda to opravdu tak bylo se dozvíte, když si knihu přečtete.

Hodnocení = 3★

2) Odvoz pro Sáru – je thriller z pera indické autorky S. C. Lalli, žijící v Kanadě.
Studentka práv Sára musí mít při škole dvě zaměstnání, aby zaplatila účty. A občas musí dělat i věci, které by od ní většina lidí nečekala. Rušná večerní směna v baru se chýlí ke konci, když jí šéf nařídí, aby se postarala o opilou zákaznici na záchodě. Pomůže jí tedy na vzduch, kde si zavolají odvoz domů, nahlásí adresu a za chvíli už každá z nich sedí na zadním sedadle auta a vyráží do noci. Unavená Sára cestou usne, a když se probudí, zjistí, že je v bohaté čtvrti na druhém konci města, a dojde jí, že si s druhou dívkou, také Sárou, prohodily auta. Bez peněz jí nezbývá nic jiného než vyrazit domů pěšky. Před domem ji ale čekají policejní majáčky a mrtvé tělo na chodníku – Sára. Byla tím pravým cílem vraha? Nebo jen nasedla do špatného auta? A proč by někdo chtěl, aby jedna z nich zemřela?
Tuhle knihu jsem zavírala s myšlenkou, že mě neskutečně dostala. Byla opravdu skvělá. Chytla mě od prvních stránek a nepustila. Hned od začátku jste vtaženi do děje, který má spád a ten si drží po celou dobu. Během čtení jsem byla neustále v napětí, jaké rozuzlení nebo naopak zvraty přinesou další stránky. Za mě autorka vykreslila postavy velmi dobře a její psychologická hra působila výborně. Byla to opravdu nesmírně čtivá kniha, nabitá napětím, emocemi a intrikami. Při čtení této knihy budete mít v hlavě neustále nějaké otázky a budete doufat, že vám je (na konci) autorka objasní. Nemůžu úplně říct, že by mi byla hlavní hrdinka Sára sympatická, ale i tak jsem knihu hltala slovo za slovem.
Více o knize v mém článku zde.

Hodnocení = 4+★

Za červenec jsem tedy přečetla 596 stránek.

Do knihovny mi během července přibyla jedna kniha, kterou jsem si pořídila z Knižního klubu: Když Paříž spala.

Mé suma sumárum sčítá 51 knih k přečtení!

Co vy a červencové knihy? Kolik jste jich přečetli a znáte některou z mého dnešního výčtu? Těším se na vaše komentáře.
Mějte se a čtěte,
Vaše ൬ermaidka

Napsat komentář