ČTECÍ DUBEN

Zdravím vás, moji čtenáři.

Dnes se společně ohlídneme zpět a já vám představím knihy, které jsem za uplynulý měsíc přečetla. Bohužel to nebylo tak slavné, jako za březen, ale zůstala jsem u svého klasického průměru. I když to bylo s odřenýma ušima i očima, tak mám za duben přečtené tři knihy📚.

1) Poslali je nalevo – je poválečný román, který napsala americká autorka Monica Hesseová. Je zasazen do roku 1945 a na příběhu hlavní hrdinky Žofie čtenářům přibližuje, jak mohl vypadat život pro přeživší koncentračních táborů. Žofie je Židovka, která strávila tři roky v Osvětimi. Její rodiče, babičku a tetu po příjezdu poslali nacisti nalevo. Nyní se vydává na cestu hledání – pátrá po svém bratrovi Abekovi. 
Kniha se mi četla dobře a přišla mi zajímavá svým tématem – tím, že osvobozením koncentračních táborů příběh nekončí (jak jsem byla svědkem v mnoha knihách), ba naopak. Žofiina cesta byla poutavě napsaná, ale zhruba od poloviny knihy jsem tušila pointu a jen jsem čekala, zda se mi potvrdí. A potvrdila. A přestože jsme si zezačátku kladla otázku, proč vůbec takovou knihu autorka napsala, nakonec času stráveného s knihou vůbec nelituji. Bylo to zase něco jiného, než jsem zvyklá.

Hodnocení = 3+★

2) Poslední vlak do Londýna – je příběh inspirovaný podle skutečných událostí o Truus Wijsmullerové, která riskovala vlastní život pro záchranu dětí ze zemí okupovaných nacisty. Příběh se odehrává na více místech, například ve Vídni, Amsterdamu a Anglii. Začíná v roce 1936 a provází čtenáře až do roku 1939. Knihu napsala autorka Meg Waite Claytonová.
Na knihu jsem se hodně těšila a měla jsem od ní velká očekávání. Bohužel mi nakonec vůbec nesedla, a to zejména stylem psaní. Hojně se střídaly dějové linky a postavy v celkem krátkých kapitolách a díky tomu jsem se v knize hodně ztrácela a čtení mě tolik nebavilo. Přesto jsme knihu odmítla odložit, právě z důvodu tématiky. Celkově se jednalo o zajímavý a svým způsobem silný příběh.
Na knihu je sepsaný můj názor zde.

Hodnocení = 3★

3) Ticho mezi námi – je již šestnáctá kniha z edice 7 lásek tentokrát z pera britské autorky Abbie Greavesové a vypráví příběh o manželech Frankovi a Maggie, kteří jsou spolu již čtyřicet let. Milují se od prvního okamžiku. Ale posledního půl roku Frank nemluví a nikdo neví důvod – jen on sám. Až když najde Maggie v kuchyni v bezvědomí a vedle ní obal od léků, dojde mu, jakou nepřekonatelnou propast mezi nimi svým mlčením vytvořil. Nyní Maggie leží v nemocnici v kómatu a Frank se rozhodne začít vyprávět jejich příběh. 
Kniha se mi četla hezky, ale bohužel jsem k ní měla nějaké výhrady. Z mého pohledu se jednalo o jednodušší příběh, který se mi moc nezdál reálný. Díky tomu ji hodnotím jako průměr. 
Článek s mým názorem si můžete přečíst zde.

Hodnocení = 3★

Za duben jsem přečetla 1020 stránek. 

Tentokrát mi nepřibyla ani jedna kniha. Dala jsem si na duben „stop stav“ na nákupy a podařilo se mi ho dodržet. Tak snad se během května „neutrhnu ze řetězu“. 😀

Mé suma sumárum sčítá 59 knih k přečtení!

A jak jste si za měsíc duben vedly vy? Napište mi do komentářů.

Vaše ൬ermaidka

Napsat komentář