Zdravím vás, moji čtenáři.
Dnes bych se s vámi ráda ohlédla za mým knižním lednem. Především vám ukážu trojici knih📚, kterou jsem za minulý měsíc přečetla a na konci článku najdete souhrn knih, které mi přibyly do mé knihovny. Mé knižní přírůstky jste již mohli zaznamenat díky článku z minulého týdne.
Pojďme se nyní podívat na tituly, které jsem v lednu přečetla:
1) Pravda o zázracích – jedná se o třetí sbírku básní autora píšícího pod pseudonymem Atticus.
Texty o hledání smyslu ve věcech, které nás obklopují, i v nás samých, texty o obyčejných radostech života, o lásce i bolestivých rozchodech. Atticus píše citlivě a úsporně, s vtipem, laskavostí a sobě vlastním půvabem. Svou minimalistickou poezií nám připomíná, že zázraky jsou všude kolem nás – stačí se jen správně dívat.
Tahle kniha mi doma ležela tři roky, než jsem se do ní „začetla“. Během roku 2020 jsem přečetla obě autorovy předešlé sbírky a ta první se mi líbila ze všech nejvíce. I když u této poslední u mě rozhodně vede obálka – ta je top. Také se mi hodně líbilo zpracování knihy a samozřejmě i nějaká ta poezie. Některé „básně“ jsou velmi laskavé či něžné. Ale našly se tam i takové, které mi neseděly. Osobně mám raději veršovanou poezii, ale i k téhle si nacházím cestu.
Hodnocení = 3★
2) Polovina tebe – je společenský román od americké autorky Brit Bennettové.
Vignesova děvčata si budou jako dvojčata vždycky podobná jako vejce vejci. Avšak potom co vyrostou v malé černošské komunitě a v šestnácti letech se rozhodnou pro útěk, se liší nejen jejich všední životy, ale i všechno ostatní: jejich rodina, společnost, v níž se pohybují, a dokonce i jejich rasová identita. O mnoho let později jedna ze sester žije se svou dcerou ve stejném městečku, z kterého se před lety pokusila uniknout. Ta druhá se usadí ve světě bílých a její manžel o její minulosti neví zhola nic. Přesto, že sestry dělí mnoho kilometrů a stejně tolik lží, jejich osudy zůstávají propletené. Jaký vliv bude mít na příští generace, když se cesty jejich dcer protnou?
Musím přiznat, že mám z téhle knihy rozpolcené pocity. Na jednu stranu se mi líbila, ale místy mi přišla taková nezáživná. Nevím, možná nejsem „cílovka“, možná mi kniha nesedla do období. Přece jen jsem ji četla á 14 dní, což je dlouhé období i na mě 🙁
Taky se přiznám, že jsem konec čekala jiný – ten v knize mi přišel takový neucelený. Ale zase ať nezním až tak negativně – líbilo se mi propojení Judy a Kennedy a jejich minulosti.
Hodnocení = 3★
3) Smrt číhá na jarmarku – je švédská detektivka ve stylu Agathy Christie, kterou mají na svědomí Anders de la Motte ve spolupráci s Månsem Nilssonem.
Na prosluněném, idylickém švédském venkově dojde k dalšímu zločinu: smrt v Österlenu tentokrát udeří na jarmarku starožitných a sběratelských věcí, který se každoročně koná v malém místním městečku. Věhlasný stockholmský inspektor Peter Vinston musí znovu přerušit dovolenou, aby se ujal vyšetřování vraždy neblaze proslulého překupníka. K ruce dostane opět Tove Espingovou, ctižádostivou policistku znalou místních poměrů. Oba překvapí, kolik zášti, starých křivd a neodhalených tajemství skrývá svět obchodu se starožitnostmi. Kdo by však byl kvůli nim ochoten sáhnout někomu na život?
Opět skvěle propracovaná detektivka ze švédského venkova, která si držela své tempo a čtivost. Kniha mě chytla a bavila od prvních stránek. Líbilo se mi postupné odhalování a následné zamotávání v pátrání po vrahovi i po velice vzácné “ztracené“ čínské misce. Osobně jsem měla svůj tip, kdo za tím vším stojí, vlastně postupně během čtení – dva tipy, ale bohužel byly oba mylné. Samotné rozuzlení děje bylo pro mě překvapivé a zároveň fascinující.
Hodnocení = 5★
Do knihovny mi přibylo celkem šest knih:
Dopisy Otce Vánoc,
Pláňata,
Říkali mi Leni,
Láska za ostnatým drátem,
Zahrada dávných tajemství,
Tíživé ticho.
Mé suma sumárum sčítá 51 knih k přečtení!
Kolik knih jste přečetli za minulý měsíc vy? A četli jste některou z mnou zmíněných?
Pokud ano, jak se vám líbila?
Mějte se a čtěte,
Vaše ൬ermaidka