RC – BYL JSEM ČÍSLO 30529

O knize: Kniha je plná vzpomínek jednoho českého židovského chlapce, který se po válce rozhodl potlačit své vzpomínky, aby mohl jít dál. Po šedesáti pěti letech se odhodlal svůj příběh sepsat a zanechat ho svým dětem, vnoučatům a ostatním čtenářům. Jeho vyprávění je psané s nečekaným nadhledem. Jen tak se mohl vrátit k událostem, které ho připravily o milovanou maminku, malého bratra i všechny další příbuzné. Zůstal mu jen otec, který ještě před okupací Československa uvízl v Anglii. Spolu si tam nakonec vybudovali nový život. Felix prošel několika lágry a přežil pochod smrti. Sám o tom vypráví jako o velké štěstěně, která nad ním stála.

„My se tu ovšem bavíme o mnoha milionech většinou dětí, žen a mužů příliš starých či slabých na práci, kteří zemřeli kvůli vrtochu vyšinuté mysli.“

str. 76

Můj názor: Tento biografický román plný vzpomínek na druhou světovou válku je napsán s nadhledem a s neobyčejnou lehkostí, která se příčí všem těm hrůzám a utrpením prožitých v koncentračních táborech. Vypravěčem je sám přeživší Felix Weinberg, který nás nejprve nechá nahlédnout do svého dětství a do několika míst, kde vyrůstal. Za zmínku stojí hlavně jeho rodné město Ústí nad Labem, a pak Praha a Ústí nad Orlicí. Avšak jeho poklidné dětství narušila temná mračna v podobě druhé světové války a „židovské konečné otázky“. Felix nás dále ve svém poutavém vyprávění provede Terezínským ghettem, ve kterém byl necelý rok. Poté jeho další cesta vedla do Osvětimi-Březinky. Po půl roce byl dalším transportem s mnoha jinými chlapci a muži odvezen do pracovního lágru – Blechhammer, odkud byl 21. ledna 1945 vypraven „pochod smrti“ do koncentračního tábora Gross-Rosen, který trval dvanáct dní v mrazu a sněhových závějí. 

„Našemu postupu v před se říká „pochod“, ale mnohem spíše to bylo plahočení, potácení, belhání se. Takto se zbytky našeho průvodu – trosky bezmyšlenkovitě kladoucí nohu před druhou – došouraly do koncentračního tábora Gross-Rosen.“ 

str. 125 a 127

Po asi pěti dnech následoval další přesun z Gross-Rosen do Buchenwaldu na otevřeném vagonu. Dva měsíce po příjezdu byl tábor osvobozen. Avšak na návrat domů si museli vězni počkat až na konec války, tedy do 8. května 1945. Poté se Felix mohl vrátit do Prahy vyřídit si potřebné dokumenty k odjezdu do Anglie, navštívil i Ústí nad Orlicí. V Anglii se setkal s otcem, který tam odjel ještě před okupací, aby tam vytvořil zázemí rodině, která se tam ale už nedostala.V poslední části knihy nás autor seznamuje se svým působením a studiem v Anglii, rozhodnutím srát se fyzikem, na úkor přání otce jít v jeho šlépějích chemika, a se seznámení s jeho ženou, se kterou oslavil i zlatou svatbu.
Kniha to byla na vzpomínky a děj opravdu bohatá, sepsaná (jak už jsem napsala) s neobyčejnou lehkostí. Felix nám o hrůzách koncentračních táborů vypráví ze svého pohledu, a nijak nepřikrášleně. Přesto mám pocit, že jsem už četla „lepší“ příběhy o holocaustu. Nutno dodat, že mám na toto téma daleko raději knihy podané (vyprávěné) přeživšími než ty, jež jsou sice založené na skutečných událostech, ale jedná se o fiktivní příběh – fiktivních židů (popřípadě dohledaných v archivech autorem knihy).

„My přeživší jsme podle mého názoru všichni v jistém smyslu poznamenání vinou. Neobětovali jsme vlastní život, abychom ostatním zajistili byť jen zlomek vyšší naději na přežití. Přežití v tomto smyslu není hrdinstvím, spíš pouhou výhru v loterii s astronomicky nízkou pravděpodobností.“   

str. 131

Hodnocení: 3+/5

Medailonek:
Název: Byl jsem číslo 30529
Autor: Felix Weinberg

Originál: Boy 30529/2013
Nakladatelství: Grada / Cosmopolis
Žánr: biografie/historický román
Překlad: Kotouš Petr
Rok vydání v ČR: 2020
Počet stran: 200

O autoroviFelix Weinberg (nar. 1928 / úmrtí 2012)

– byl původem český fyzik, který se narodil v Ústí nad Labem. Jako chlapec přežil za druhé světové války několik koncentračních táborů a tzv. pochod smrti. Po osvobození se odstěhoval do Anglie, kde se shledal se svým otcem, se kterým zde spolu začali nový život. Stal se profesorem fyziky a mezinárodně uznávaným vědcem. Získal několik ocenění. Měl tři syny. Zemřel v Anglii ve věku 84 let.

Četli jste tuto knihu? Nebo vás láká (stejně jako mne) toto téma? Pokud ano, tak knihu zkuste, mohla by se vám líbit. Knihu je možné zakoupit na stránkách Grady.

Hezké čtení přeje,
Vaše ൬ermaidka

Napsat komentář