Ztráty a nálezy nejen lichých ponožek
„Náhoda neexistuje, existují jen setkání.“ Paul Éluard
O knize: Hlavní postava románu se jmenuje Alice, která právě dorazila do Paříže s jediným cílem: začít od nuly a dát dohromady sebe i svůj život. Má za sebou úspěšnou kariéru ve finančnictví, ale v Paříži ji ze všech pracovních nabídek vyjde jen podivný start-up s neobvyklým projektem – mobilní aplikace, která by párovala ztracené ponožky. Alice je zvláštní dívka, která má ráda vše v naprostém pořádku a srovnané, jak má být, ať už jde o uspořádání v jejím bytě, nebo o perfektně srovnané tužky na pracovním stole. My – čtenáři ji poznáváme nejen z děje, který se právě odehrává v Paříži a na půdě právě se rozjíždějícího projektu „EverDream“, ale také z deníkových zápisků z minulosti (z doby, kdy žila v Londýně se svým manželem Oliverem). Z příběhu velice brzy vyplyne, že se v minulosti odehrálo něco, před čím se Alice snaží utéct – nebo možná se před tím snaží uniknout ve své vlastní ulitě.
Co ji tak děsí a jaká tajemství před svým okolím skrývá ve svém nitru?
„Zastavím se. Najednou se mi špatně dýchá. Nevědomky jsem v běhu přidala a dochází mi dech. Celé dospívání jsem bojovala za to, abych mohla dát vale těm mlžným břehům svého dětství, a přece bych dnes dala nevím co, jen abych se tam mohla vrátit. Sevře se mi hrdlo při pomyšlení, že už to není možné. Ne po tom, co se stalo. Ne po tom, co jsem udělala.“
str.49
Můj názor: Do této knihy jsem se začetla od prvních stránek. Líbilo se mi, že hlavní hrdinku poznáváme ze dvou perspektiv – z právě probíhajícího děje v Paříži a z deníkových zápisků z doby, kdy žila v Londýně. V textu se čtenář neztratí, jelikož deníkové zápisky jsou od ostatního obsahu odděleny kurzívou a informací, že jde o Alicin deník s datem zápisu. Alice pro mě byla oříškem i balzámem na duši a od prvních stránek si získala moji přízeň. Příběh mi hezky plynul a já otáčela další stránky s očekáváním, kam mě příběh zavede. Opomněla jsem napsat, že je to příběh o dívce, která trpí úzkostmi a má jistá tajemství. Při čtení tušíte, že se na pozadí příběhu něco skrývá, a že to všechno možná není, tak, jak je čtenáři předkládáno. Já prozřela jen krátkou chvíli předtím, než jsem dočetla k samotnému rozuzlení. A musím přiznat, že jsem byla v naprostém a nepopiratelném šoku. V emočním šoku.
Odstrčím ho, běžím k východu ze stanu a rozepínám zip. Dýchej! Cítím, jak mi po tváři stékají slzy. Já už nikdy nebudu mít normální život. Dýchej! Srdce mi v hrudi zběsile tepe. A pak si díky přikrývce, kterou náhle ucítím na ramenou, uvědomím, že je mi zima. Jerremy mě do té přikrývky nesmírně něžně zabalí. Pokynu hlavou, ale přitom pláču. Vyděšeným tónem opakuji pořád dokola, jako nějaká poškrábaná deska: Promiň, promiň.“
str. 253
Knihu jako celek hodnotím jako velice zajímavou a neotřelou. Byla to pro mě obsahově silná kniha, kterou jsem si do poslední stránky naprosto užila, třebaže mě totálně emočně složila (vyždímala). Jako plus bych chtěla vypíchnout, že bylo na knize hodně zvláštní to, že v této romanci najdete lásku mezi postavami, nevyslovená tajemství, vnitřní strachy a také nečekaný zvrat událostí, který je typický pro psychologické knihy.
Hodnocení: 5/5⭑
Ráda bych poděkovala Markétě z Grady za poskytnutí knihy k recenzi. Kniha vyšla pod značkou Metafora v edici 7 lásky. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji koupit zde.
Medailonek:
Název: Láska ve světě lichých ponožek
Autor: Marie Vareilleová
Originál: La vie rêvée des chaussettes orphelines / 2019
Nakladatelství: Grada / Metafora
Edice: 7 lásky
Žánr: román pro ženy
Překlad: Davidová Hana
Rok vydání v ČR: 2020
Počet stran: 352
O autorce: Marie Vareilleová (nar.1985)
– žije v Bordeaux, ráda čte a píše. Miluje hořkou čokoládu a dobré víno. Je francouzskou autorkou knih pro mladé ženy. Hned první titul Ma vie, mon ex et autres calamités (Můj život, můj bývalý a jiné kalamity) ji v roce 2014 přinesl úspěch. V roce 2015 na něj navázala románem Někdy je hezké, že mě miluješ (Metafota 2019) a od té doby vydává každoročně minimálně jednu knihu.
Děkuji, že jste dočetli až sem. Napište mi do komentáře, jestli se na knihu chystáte, či jste ji už četli a jestli se vám můj článek líbí. Ráda si přečtu vaše názory.
Mějte se a čtěte,
Vaše ൬ermaidka