O knize: Grace spolu s kamarádkou Viv přijíždějí v srpnu 1939 do Londýna. Obě sní o novém začátku a pracovních příležitostech, kterých je v Londýně nespočet na rozdíl od venkova, ze kterého pocházejí. Paní Weatherfordová, jejich domácí a zároveň blízká přítelkyně Graciiny matky, domluví Grace zaměstnání v knihkupectví Primrose Hill u pana Evanse. Což nebyl její sen. Obchodu sice rozumí, ale na čtení neměla nikdy čas. Až jednoho dne vstoupí do knihkupectví jeden milý mladý muž a doporučí jí knihu Hrabě Monte Christo. Po dočtení zmíněné knihy Grace dočista propadne knihám a příběhům, které ji odvádějí od stále hrozivější situace, kterou přináší vyhlášení války. Muži odcházejí do války, děti jsou evakuovány na venkov a z nebe padá zkáza v podobě bomb, která obyvatele připravuje o domovy, obživu i blízké.
Jednou v krytu vyděšená sousedka požádá Grace, aby jim četla nahlas. Poté se z toho stávají pravidelná setkání s příběhy, která pokračují nejen v krytech, ale i v prostorách knihkupectví. Z posluchačů se stanou přátelé, které spojuje nejen útěcha nacházená v síle slov, ale také ochota podat pomocnou ruku a nenechat druhého padnout.
str. 180
Následujícího dne, když sirény zase ječely své varování, si Grace do velké tašky strčila „Middlemarch“ a doprovodila zákazníky z knihkupectví Primrose Hill do krytu ve stanici Farringdon. Lidé, jimž tam předchozího dne četla, na ni čekali v malém hloučku. Oči se jim rozzářily, když ji viděli, a ještě víc, když si všimli knihy, kterou vytáhla z tašky. Šla tam i následujícího dne a pak ten další a hlouček lidí, kteří na ni čekali, byl vždy o něco větší.
Můj názor: Milý a poutavý příběh. I když je román zasazen do válečného Londýna, působila na mě kniha uklidňujícím dojmem. Přestože jsou v knize popisovány i tragické a smutné události, tak knížka nepůsobí nijak depresivně, ale naopak je plná naděje. Na knize je hezké právě to, jak ukazuje, že ztratit se v knihách a jejich příbězích lze i během kruté války, a díky nim můžete navázat přátelství, anebo dokonce potkat lásku.
Kniha měla takovou kouzelnou moc, že čtenář válku v ní skoro nevnímal, nebo spíše, že ji bral jako vedlejší faktor příběhu. Alespoň já jsem to tak měla. Bavila mě, a i když má kniha na můj vkus delší kapitoly, tak se mi přesto četla opravdu lehce. Hlavní hrdinka mi velmi brzy přirostla k srdci a já s nadšením sledovala, jak postupně objevuje kouzlo knih a jak dokázala být statečná a snažila se pomáhat, kde se dalo.
Myslím, že tuto knihu si zamiluje každý knihomol. Byla opravdu krásná a dojímavá. Během čtení jsem několikrát utírala slzy a u posledních stránek mi tekly nepřetržitě.
Hodnocení: 4+/5✭
Ráda bych poděkovala Báře Mikešové za poskytnutí knihy k recenzi. Kniha vyšla pod značkou Cosmopolis, která spadá pod Nakladatelský dům Grada, kde si knihu můžete pořídit.
Medailonek:
Název: Poslední knihkupectví
Autor: Madeline Martinová
Originál: The Last Bookshop in London/2021
Nakladatelství: Grada / Cosmopolis
Žánr: historický román
Překlad: Nejedlá Marcela
Rok vydání v ČR: 2021
Počet stran: 304
O autorce: Madeline Martinová
– je autorkou historických románů, které se umisťují na předních příčkách žebříčku bestsellerů deníku New York Times a USA Today. Žije v Jacksonville na Floridě.
Čtete historické romány? A četli jste již tento? Pokud ano, jak se líbil vám?
Těším se na vaše komentáře pod článkem.
Mějte se a čtěte,
Vaše ൬ermaidka
Nad touhle knihou jsem přemýšlela, ale zatím jsem ji odložila na později 🙂.
Pěkná recenze.
Děkuji za chválu – je to pěkná kniha.
A pokud jsi odložila knihu, jen ze strachu, že se odehrává ve válečném období, tak věř, že i tak se bude líbit, právě díky tomu kouzlu kolem knih. 🙂
Právě proto, že má být kniha emotivní, jsem ji odsunula na později. 🙂 Ale recenzí jsi mě nalákala. .
Jé tak, to mě těší, že jsem nalákala a doufám, že se ti kniha bude zamlouvat. Mě se opravdu hodně líbila a chvíli jsem uvažovala o plných pěti hvězdičkách 🙂