ROČNÍ OHLÉDNUTÍ_2021

KNIŽNÍ BILANCE ROKU 2021

Dneska se společně ohlédneme za mým knižním rokem 2021 :-)

Jak už jste od začátku roku mohli zaznamenat, jak tady na blogu, tak i na mém instagramovém účtu, celkem jsem v loňském roce přečetla PĚTAČTIRICET knih, a tím jsem splnila svou knižní/čtecí výzvu. Ale dalo mi to zabrat! 😀 Celkem to bylo 13 630 stran. Nejvíce stran měla kniha Půlnoční slunce a nejméně povídka od Jojo Moyesové – Lockdown.

Jak je vidět z grafu (níže), nejvíce knih jsem přečetla v prosinci a to „sedm“ – stejný počet se mi naposledy povedl přečíst za srpen 2018. Nejméně knih jsem přečetla v červenci a září – a to jen dvě. 🙁

Z celkových 45 přečtených knih jsem u 24 z nich naspala „svůj názor„ = recenzi.
Což si myslím, že není vůbec špatné – tedy na mě. 😉

Nyní se podíváme, kolik knih mi za loňský rok přibylo. Tentokrát jsem se držela „zkrátka“ a celkový počet knižních přírůstků byl o dvacet méně než vloni! A kolik to teda je? Celkem mi přibylo 33 knih! 🙂
Tohle číslo si ještě lehce rozdělíme. Představuje totiž 15 knih, které mi přišly k recenzi, další tři jsou knihy, které jsem dostala = knižní dárky, a pak tu mám dva kousky jako knižní výhru. Ostatní jsou mé nákupy.

Na grafu můžeme vidět, že nejvíce knih mi přibylo během března = sedm kousků.
Naopak za duben mi nepřibyla kniha žádná!

Ale pozor! Knihy v elektronické podobě a audioknihy do statistiky přírůstků zahrnuty nejsou. Přitom v číslu všech přečtených knih za rok 2021 e-knihy obsaženy jsou. A jenom tak pro informaci, za loňský rok jsem přečetla sedm e-knih a poslechla si jednu audioknihu: Kanibal z Nine Elms.

Na závěr tu mám svých TOP 7!

Pokud jste čekali „TOP 10“, tak se omlouvám za zklamání…
Těchto sedm knih je zde napsáno, tak jak jsem si na ně vzpomněla. Nejde o žádné systematické pořadí.

Dva v srdci – Josie Silver

Proč ta?
Protože tahle dojemná a smutná „love-story“ se mi dostala pod kůži. Do hlavní hrdinky Lydie jsem se velmi snadno vcítila a do příběhu se zamilovala, přestože byl smutný a emočně náročný. Troufám si tvrdit, že tak půlku knihy jsem spolu s Lydií probrečela a knihu jsem zavírala s tím, že jsem v tu chvíli milovala jak Freddiho, tak Jonaha. Mě se tato kniha četla moc hezky a věřím, že bych si ji mohla jednou otevřít znovu a do tohohle příběhu se znovu ponořit s krabicí papírových kapesníčků.

Když jsme ještě věřily na mořské víly – Barbara O’Nealová

Proč ta?
Tuhle knihu jsem si zamilovala názvem, příjemnou obálkou, tak samozřejmě i příběhem v ní. Pohladila mě po duši, ale také pěkně zamávala emocemi. Kniha je psaná takovým laskavým stylem, díky kterému se četla „jedna-báseň“. Místy byla hodně smutná a nejednou i slza ukápla, jak mě kniha chytla za srdce. Byl to opravdu nádherný a podmanivý příběh. Takhle to může znít, že šlo o velmi pohodové čtení – což je i není pravda. Kniha se četla opravdu hezky, ale obsahově byla také velmi silná (nejen na emoce).

Rodina z podkroví – Lisa Jewellová

Proč ta?
Tohle byla jedním slovem „jízda“. Takhle jsem knihu hodnotila v komentáři na Databázi knih. Jelikož já jsem byla z tohohle psychologického thrilleru naprosto ohromená a hlavně nadšená. Děj byl dechberoucí, fascinující a šokující. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout, jak byla čtivá a skvěle propracovaná. Vtáhla mě prakticky od prvních stránek a já si vychutnávala zajímavou zápletku a lehký tajemný hábit, kterým byla kniha opředena.

Dilema – B. A. Paris

Proč ta?
I když se u této knihy nejedná o thriller, jaký jsme od této autorky zvyklí, tak mě tohle rodinné drama naprosto dostalo a já se opět přesvědčila, že „Paris“ prostě umí. O to víc, když jsem zjistila, že děj knihy je v podstatě vsazen do jednoho dne na třista stránkách. Příběh, na kterém autorka ukázala, jak důležité je spolu mluvit. Byl čtivý a propracovaný, vtáhl mě a jen tak nepustil. Kniha jako celek mi přišla tou myšlenkou dilematu originální. 

Rendez-vous s múzou – Dee Ernstová

Proč ta?
Protože se mi moc hezky četla a působila na mě krásně poetickým dojmem. A jako třešinka na dortu je to, že v knize najdeme i romantickou linku. Ještě aby ne, když se z velké části děj odehrává v Paříži. Tahle kniha mě doslova pohladila po duši. Byl to milý a čtivý příběh s romantickou zápletkou, u které sice tušíte konečné vyústění, ale to podle mě vůbec nevadilo. I tak jsem si ji s nadšením užila.

Za dveřmi tma – Anna Bailey

Proč ta?
Protože jsem se ze začátku domnívala, že mi kniha nesedne a nebude mě bavit. Ale stal se přesný opak. Knihu jsem přečetla v podstatě za víkend. Dokonce jsem s ní trávila čas do pozdních nočních hodin – což u mě nebývá zvykem. Děj mě opravdu chytl a to tajemno v něm mne překvapivě bavilo. Byla jsem vtažena do příběhu a skoro jsem ani nedutala. S napětím jsem otáčela stránky a těšila se na rozuzlení, které mi doslova vyrazilo dech.

Její konec – Shari Lapena

Proč ta?
Autorka opět nezklamala – Shari se opět povedlo napsat dechberoucí čtení. Kniha mi padla do čtecí noty. Byla napínavá, měla odpich a propracovaný námět. Krátké kapitoly a časté zvraty mě udržovaly neustále v napětí. A já musela nejméně dvakrát přehodnotit svůj tip na události v ději.

Na závěr tu ještě zmíním tři knihy, které mne v uplynulém roce nejvíce zklamaly. Jsou to knihy, od kterých jsem měla velká očekávání a ta se nenaplnila. Nejedná se pouze o knihy, kterým jsem dala nízké hodnocení.

• Jak se dědí tajemství – jelikož předchozí autorčina kniha, se dostala do mé „topky“, tak určitě chápete, že i u této knihy jsem očekávala nějaký ten „balzám na duši“, ale marně. Už jak jsem psala v mém názoru, dlouho jsem se nemohla do knihy začíst a příběh mě až tolik neoslovil.
• Třetí polovička – očekávala jsem příběh plný napětí, ale bohužel jsem asi čekala daleko víc, než mi tato kniha dala. Po všech těch nadšených ohlasech, které jsem na knihu četla, jsem se na ni těšila, ale nakonec to nebyl můj „knižní šálek“. 🙁
• Milá paní Birdová – je zrovna výjimka a jedná se o knihu, které jsem dala nejmenší hodnocení – a to konkrétně 2✭. Do knihy a jejího čtení jsem se musela přemlouvat a dokonce jsem uvažovala, že ji odložím jako nedočtenou (což pořád ještě neumím).

Nakonec bych ráda ještě zmínila pět knih jako mé “malé” doporučení, které se sice nedostaly do mé Topky, ale myslím, že by se některým z vás mohly líbit. Jsou jimi: Šepot v bouři, Lustr pro papeže, Poslední let, Černobíle a Pérka drátky kolečka.

To je k mému ohlédnutí za rokem 2021 VŠE! 
Nyní už jen všechno dobré a plno krásných knih v roce 2022!

Mějte se a čtěte,
Vaše ൬ermaidka