Příběh o kráse a síle psaného slova, magii potkávání a kouzlu dopisů
O knize: Hlavní protagonistkou tohoto „zvláštního“ románu je Anna-Lisa, která nalezne v nočním stolku hotelového pokoje rukopis, který si přečte. Najde v něm adresu, na kterou jej vrátí. K jejímu překvapení na její dopis autor rukopisu odpoví s poděkováním a zároveň s tvrzením, že ho ztratil před 33 lety. Lisa se rozhodne, i přes námitky autora, vypátrat třicetiletou cestu rukopisu. Právě prostřednictvím dopisů (což je forma, jakým je kniha Román z pokoje 128 psaná) se dozvídá postupnou pouť onoho rukopisu a také to, kolik vystřídal čtenářů a jak poznamenal životy každého z nich. Lisa se s některými z nich setkává v průběhu pátrání i osobně.
Můj názor: V prvním okamžiku mě daná dopisová forma tohoto románu dosti zaskočila a chvíli mi trvalo, než jsem se do obsahu knihy začetla. Ale pak jednoho pozdního odpoledne a následně téhož večera jsem knihu skoro celou přečetla. Tuze mne zajímalo, zda se Lise podaří najít toho, kdo jako první našel Sylvestrův ztracený román a jeho následnou cestu až ke dni, kdy ona sama ho našla v bretaňském hotelu. Avšak my, jako čtenáři tuto cestu sledujeme v podobě napsaných a příchozích dopisů a celý „případ“ je nám podán z retrospektivy. Ačkoliv mě tento příběh nevtáhl do děje, tak musím uznat, že to byla milá a zajímavá kniha, která se snadno a rychle četla. Jako když si čtete několik dopisů za sebou. 😊
Myslím, že jsem nebyla jediná, kdo u čtení zavzpomínal na dobu „dopisování“. Já osobně jsem byla milovnicí psaného slova. Dopisy jsem ráda psala i dostávala. Měla jsem krásné dopisové sety – dopisní papír a obálku v různých barevných provedeních. A nejradši s nostalgií vzpomínám nejen na dopisování s mojí tetou, která se odstěhovala do Anglie, ale také na „éru“ popsaných dopisních papírů s jednou z mých nejlepších kamarádek, se kterou nám psaní vydrželo asi nejdéle. Dopisy od obou mám dosud doma schované.
Hodnocení: 3/5⭑
Stejně jako ostatní „sedmihlásky„, i tato kniha vyšla pod značkou Metafora, která spadá pod nakladatelský dům Grada. Za poskytnutí knihy k recenzi, bych ráda poděkovala Markétě Havlové. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji koupit zde.
Medailonek:
Název: Román z pokoje 128
Autor: Cathy Bonidanová
Originál: Chambre 128 / 2019
Nakladatelství: Grada / Metafora
Edice: 7 lásky
Žánr: román pro ženy
Překlad: Davidová Hana
Rok vydání v ČR: 2020
Počet stran: 248
O autorce: Cathy Bonidanová
– žije nedaleko francouzského historického městečka Vannes a pracuje jako učitelka. Literární tvorbě se věnuje od čtrnácti let. Nejprve své práce publikovala na internetu pod pseudonymem Mel Pilguric. Vznikl tak i její první román Double vole, za který získala cenu pro nezávislé spisovatele od serveru monBestSeller. Kniha pak vyšla v roce 2017 v tištěné podobě pod jejím občanským jménem a nesla název Le Parfum de l’hellébore (Vůně čemeřice / v ČR nevyšla) – a vynesla jí dalších deset cen od francouzské kritiky a nadšené ohlasy čtenářů. Román z pokoje 128 je její druhou knihou.
A co vy a dopisy? Budu se těšit na vaše komentáře pod článkem i na názory ke knize.
Mějte se a čtete,
Vaše ൬ermaidka