Zdravím vás, moji čtenáři.
Mám tu pro vás pět knih📚, které jsem přečetla za březen. Vůbec jsem nečekala, že se mi v březnu takhle povede, i když je pravdou, že první tři knihy byly celkem slabší – co se týče do počtu stránek.
1) Potom – je pokračováním knihy Kdysi, kterou jsem četla na konci února jako re-reading, právě proto, abych mohla navázat dalšími díly ze série o Felixovi, pod kterou je podepsaný australský autor Morris Gleitzman. Příběh navazuje přesně tam, kde vyprávění v knize Kdysi skončilo. Felixovi spolu se Zeldou se podařilo uprchnout z vlaku mířícího do koncentračního tábora, ale to neznamená, že jsou nyní v bezpečí. Jsou to jen malé osiřelé děti, tak jak dokážou bez pomoci přežít? A kdo by v roce 1943 pomáhal Židovi? Přesto se na ně usměje štěstí v podobě laskavé statkářky Genii. Ta je nechá u sebe v domě, vybělí jim vlasy a dá nová jména. Felix však tuší, že je jen otázkou času, kdy někdo odhalí jeho pravou identitu. A to bude konec – nejen pro něho.
Krásně sepsaný a propracovaný příběh. Dojímavé, ale zároveň kruté čtení. Příběh je pro čtenáře o to silnější, že je vyprávěn z Felixova pohledu – z dětské naivní perspektivy. I když v tomhle díle už není ta jeho naivita v takové míře, jako tmu bylo v prvním díle. Felix v jisté míře „dospěl“, přestože je mu teprve deset. Musel. Jelikož čelí krutostem doby, kde na každém kroku číhá smrt. A to nejenom pro něho, ale také pro ty, kteří by mu pomáhali. Kniha se čte velmi dobře a má strhující spád. Od prvních stránek mě pohltila. A tak je nadevše jasné, že jsem se hned pustila do pokračování v podobě knihy Když…
Hodnocení = 4+★
2) Když – píše se rok 1945 a Felix se už dva roky schovává v jámě, aby jej nenašli nacisté, a laskavý muž jménem Gabriek mu v noci nosí jídlo a vynáší nočník. V den svých třináctých narozenin uslyší nad svým úkrytem hlasy a je přesvědčený, že si pro něho přišli. Ale hlasy nepatří nacistům, ale partyzánům. A tak se třináctiletý židovský sirotek stává členem partyzánského oddílu, který na polském území bojuje proti nacistům. Felix je přidělen jako pomocník doktora a neustále musí dokazovat, že si zaslouží být partyzánem. Nemazlí se s ním ani zběsilá atmosféra konce války.
Tento třetí díl Felixova příběhu byl opět velmi čtivý a přišel mi více „dospělácký“. Už v něm nebylo tolik naivního dětského pohledu. Děj měl spád a Felixovo vyprávění mě opět vtáhlo do děje. S každou stránkou se o něho bojíte, fandíte mu a doufáte. Opravdu se to hezky a lehce čte – jedním z důvodů bude psací um autora Morrise Gleitzmana.
Hodnocení = 4+★
3) Brzy – vypráví o dalších osudech židovského sirotka Felixe od Australana Morrise Gleitzmana. Život v poválečném, osvobozeném a zbídačeném Polsku nebyl šťastný a bezpečný, jak Felix čekal. Naopak, všude vládl chaos, země i lidé byli zbědovaní a morální hodnoty v troskách. Díky tomu Felix čelí velkému zklamání. Jeho naděje i optimismus pohasínají a střídá je vystřízlivění.
Po předešlých třech dílech, ze kterých jsem byla naprosto nadšená, přišel chaos. Ne že bych už Felixe neobdivovala a nedržela mu pěsti, ale tento díl si mě prakticky nezískal. Už mi nepřišel tolik čtivý a popravdě mi nesedl a ani mě moc nebavil děj. Přesto se mi kniha četla lehce.
Hodnocení = 3+★
4) Osvětimský proces – je román z pera Annette Hessové odehrávající se v roce 1963 ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se právě probíhá první poválečný proces proti nacistům. Hlavní protagonistkou tohoto románu je Eva, absolventka tlumočnické školy, která je poslána agenturou k mezinárodnímu tribunálu, aby zde překládala výpovědi bývalých polských vězňů, kteří přežili koncentrační tábor Osvětim. Její rodiče i snoubenec jsou zásadně proti tomu, aby se na procesu jakkoli podílela. Eva o hrůzách v Osvětimi nikdy neslyšela, ale dá na svoji intuici a postaví se rodičům na odpor. V tu chvíli ještě netuší, že proces století neodvratně změní nejen její zemi, ale i její vlastní život.
Kniha byla svým způsobem zajímavá a celkem i čtivá, ale já asi čekala něco víc. Já osobně se bohužel podtitulku „strhující poválečné drama“ nedočkala. Příběh mi přišel takový nijaký a špatně uchopený. Asi jsem čekala od knihy s takovýmto tématem daleko lepší čtecí zážitek.
Ale to vůbec neznamená, že je to špatná kniha. Našla jsme na knihu plno pochvalných recenzí, takže je možné, že mi jen nesedla do nálady.
Hodnocení = 3★
5) Můj bratr albatros a jiná rodinná zvěrstva – je prvním debutovým románem české autorky Zuzany Hubeňákové. Opět se jedná o vydařený humoristický počin. Kniha mě bavila od prvních stránek a nejednou jsme se u ní zasmála. Při čtení jsem se opravdu pobavila a také přesvědčila, že mi tento styl sedí daleko více než autorčiny knihy fejetonů.
A o čem tento debutový román je? Vypravěčkou tohoto románu je Sylva, která vždycky věděla, že její bratr je proutník a že s ním budou jenom problémy. A jaké? To se dozvíte, když se do knihy začtete.
Hodnocení = 4+★
Celkem mi přibylo do knihovny šest nových knih. Z toho jsem první tři vyhrála na Instagramu u @kristi_cte a další tři jsem si pořídila ve slevách na webu Knižního klubu.
Poupátka,
Majonéza k snídani,
Hezké, ale narovnej se,
Co dělat, když prší,
Hodinářova dcera,
Na hraně noci.
Mé suma sumárum sčítá 53 knih k přečtení!
A jaké knihy jste za březen přečetli vy? A četli jste nějakou knihu z mého výčtu?
Budu se těšit na vaše komentáře pod článkem.
Mějte se a čtěte,
Vaše ൬ermaidka